Blog

Eroplán na rok 2023 – STOP stav

Prvně bych asi měla říct to pěkné :). Takže:

  • V roce 2022 se nám podařilo vydat 7 titulů.
  • Celkem se prodalo 666 knih (náhoda?).
  • Nejziskovější byl Smrdutý kojot (vydělal o 200 Kč víc než Přání!, což je smutné, když vvyšel v červnu a Přání! v listopadu).
  • V e-krámu bylo vytvořeno 256 objednávek.

Taky je pěkné, že se mi podařilo opravit stránku EROplán. Opravila jsem ji tak, že jsem ji smazala a udělala celou znovu. Ale zrekapitolovala jsem si aspoň, co nás všechno čeká.

  • V edičním plánu je nyní 8 titulů.
  • Na 3 tituly už běží předprodej.
  • Čeká mě přečtení a posouzení 16 rukopisů.

Rukopisy odeslané

Asi tušíte, že přečtení a posouzení šestnácti knih zabere nějaký čas. Jsem totálně kostka ve skluzu, protože jsem celý podzim řešila největší komerční svátek (Vánoce), finalizaci, tisk, křest a rozesílání dvou knih (Růžová apokalypsa a Přání!) a do toho dělám redakce knihy Káva každé půlnoci, která má 450 normostran a už jsem to přetáhla o 14 dní oproti plánu (a pořád nejsem u konce). Navíc jsem nezačla pořádně kreslit Murii, takže se tu z toho všeho můžu voptákovat. Můžu si za to sama.

Takže prosím mějte strpení, určitě si přečtu vše, co jste mi zatím poslali, jenom to chvíli trvá.

S tím také souvisí onen STOP STAV. Prosím, už mi další rukopisy neposílejte, protože edičák není nafukovací. Já vím, je to kruté, ale na rok 2023 už máme plno (leda bych to pak doplnila nějakým z těch, co tu mám k přečtení). Více se dozvíte na stránce EROplán.

Merry christmas bitches

Takže závěrem přeji krásné Vánoce! Snad si užijete pohodu s nějakou naší knihou, do které jsme vypotili krev :D. Děkuji všem za podporu, protože nebýt některých lidí, určitě bych se už někde houpala na mašli.

Jmenovitě:

  • Andrew Littlepaul (za skvělý web a support s tím spojený),
  • Theresa Black (za starost o prďácký profil na IG, morální podporu a skvělé knížky k vydání),
  • Dagmar Digma Čechová (za korektury i redakce nad rámec),
  • čtenáři, kteří si kupují poctivě všechno, co v Cancu vyjde (jako fakt vždycky, když vidím, jak si dotyčný/dotyčná objednává další knihu, srdíčko mi zajásá, že tohle má cenu dělat),
  • Roman Zvelebil (za právní pomoc, fotografování, tajtrlíkování s balíky, megamonstrózní podporu)
  • Externí spolupachatelé (třeba tiskací pan Vaněk, …)
  • a všichni, kdo podporují naši činnost! (Někdy stačí pěkné slůvko, fotka s knížkou, koment ve skupině Knižní vidláci a někdy dokonce poslaná finanční podpora, ale tyhle maličkosti mě vždy neskutečně nabudí.)

Uvidíme se snad v dalším roce. Těšte se a třeste se, protože chystané knížky budou prostě jízda!

Rosana

Esence hrůzy v předprdeli

Tak jo, Esence hrůzy vstupuje do předprdele :D. Jéj, to byla sranda. Nejdřív si knížku objednejte, pak vám to povím.

No, takže někdy v létě se mi ozval Jan Hlubek, že má sbírku povídek a jestli bych ji chtěla vydat. Jako nechtěla, mám to nakladatelství na parádu a rozhodně nechci vydávat nějaké knihy, že jo.

Přečetla jsem si hororové povídky. Některé byly slabší, některé lepší. Ale totálně proti srsti mi byl název plánovaného sborníku: Osidla temnoty. Nejprve jsem si myslela, že je to nějaký kousek ze série “Zrnka temnoty”, ale pak mi došlo, že tuctovější název asi nïkoho nenapadl. V reakci na děj mnohých povídek jsem si sbírku pracovně přejmenovala na Zvracení temnoty.

Název “Zvracení temnoty” se ale autorům nelíbil. Znáte to – jak se na něčem podílí dvacet lidí, každý do toho kecá. Nenechali si vysvětlit, že to bude geniálně googlitelné, protože “Zvracení” nemá v názvu žádná česká kniha, upoutá to pozornost a tak dále. Takže jsme hlasovali o novém názvu. Esence hrůzy je fajn, protože to může být jednotné i množné číslo, autoři byli vesměs spokojení a zbývalo už jenom udělat obálku.

Obálka

Nevím, jestli se vám video ukazuje, kdyžtak si kliknětena náš kanál:

https://www.youtube.com/watch?v=uSt5EFCEeFk

V tom videu vidíte, jak maluju umrlce. Napadl mě poté, co jsem si přečetla jednu z povídek: “Pán oprátek”. Ta byla vskutku povedená.

Kterak se hloupý Honza editorem stal

Dneska Jan Hlubek použil tento slogan a ten se mi zalíbil. On je totiž editorem sborníku – dával do kupy jednotlivé povídky, organizoval, překládal ze slovenštiny, komunikoval s autory a dělal prostě tu náročnou ekl práci, kteoru málokdo ocení. Skoro nikdo. Já ji ocením, protože jsem ráda, že jsem ji nemusela dělat sama.

Jenomže když někteří autoři (zejména autorky) uviděli finální obálku, kterou upravila Theresa Black (barevně, přidala titul a tak), namíchli se, protože je tam napsaný pouze Jan Hlubek. Což mně nepřijde divné, zaprvé tam má také povídku, zadruhé se na tom objektivně nejvíc nadřel a zatřetí – je dobré, když na obálce nějaké jméno je.

Vznikl kolaps, kdy autoři navrhovali dát na obálku zvučnější jména, ale když jsem pátrala, kdo je z nich teda nejslavnější, nějak se nikdo neměl k tomu, aby se přihlásil.

Důsledkem byl odchod některých autorů, kteří byli pobouřeni tím, že je na obálce nejen uveden, ale také… nakreslen.

Je pravda, že jsme si z toho dělali srandu už v kreslícím strýmu, ale musím přiznat, že jsem Jana jednou viděla a tomu zombíkovi (předlohou mi byl záběr z Walking Dead) moc podobný nebyl. Ale třeba za ten měsíc (od konání Horrorconu) stihl takhle pěkně shnít, nevím.

Pokud jste však ještě někdo přesvědčen, že Jan má největší ego, co se týče sborníku, tak vás vyvedu z omylu. Tuhle knihu jsem se totiž rozhodla vydat proto, abych někde upíchla svoji geniální povídku Třináct let. Takže v poměřování čů… ega jsem vyhrála. Ha!

Takže přejte sborníku hodně štěstí, veselé vydání a málo zhroucených autorů. A kupujte jej v předprodeji, doporučujte a těšte se.

DěsupánVojtěch Mokrý
GeodetJiří Koreš
Krev na sněhuMark Epocha
666Michal Knotek
Pozvánka na onen světJan Hlubek
Pán oprátekPetr Boček
Romero…Roman Bílek
Synové svých otcůIvan Kučera
TemnotaTomáš Marton
Žal hraběnky KláryJana Pacáková
Třináct letRosana Zvelebilová
Poslední hřích správce AugustinaPavel Hénik
TabuRadoslav Kozák
Fantom DivadlaKristina Haidingerová
IlustraceErika Ena Adamcová
Předmluva a tyhle kecyJan Hlubek

Křest knih Jedno sto skořápek a (Ne)spoutaný Vlk

22. říjen byl masakr, lidi. Jela jsem do Prahy trochu nachcípaná, dopoledne mě čekalo natáčení filmu kamaráda Filipa, pak jsem frčela na Horrorcon do Hostivaře. Tam jsme pokřtili knihu Jedno sto skořápek Pavla Skořepy. Jak jinak, než nadrcenými skořápkami od slepic z chovu na podestýlce, nebo jak se tomu v dnešní době nadává. Prostě od veselých slepic, žádné z klecí.

Na fotky se podívejte níže.

Po křtu knihy Jedno sto skořápek jsem bohužel neměla čas pohovořit s hosty, prootže jsem mazala do studia Chilli, kde se konal křest knihy (Ne)spoutaný Vlk.

Z této akce pochopitelně moc fotek není, protože BDSM akce jsou obecně dost soukromá záležitost. Ale nějaké máme od šikovné fotografky.

Idea. Lid vyšel a vy pořád čekáte…

Je to tak. Úžasný, barevný, veselý a hravý komix (jak píše autor, není to chyba, prostě to není obyč komiks, ale komix) vyšel. Konkrétně 29. 9. 2022.

Jak je tedy možé, že ještě není u vás doma? Odpověď je snadná. A není to: “Chceme vás ošulit, muehehehe!”

Jakmile knížky dorazily z tiskárny, poslala jsem je zásilkovnou autorům, aby tam pro vás napsali věnování a podepsali se.

Asi tušíte, že když se na díle podíleli dva autoři – F. Burdych jako autor textu (scénárista) a La Sacra jako autorka kresby, pak je podepisování a věnování trochu komplikovanější.

Hlavně se oba soustředí, aby věnování napsali správně, toje těžká logistika :D.

Takže v pondělí mi pan Burdych bude komiksy posílat, jakmile mi dorazí, zvesela je rozpošlu vám. Nebojte, nechceme vás ojebat.

A máte se na co těšit :).

Káva každé půlnoci – předprodej

Knížka od Theresy Black Káva každé půlnoci je v předprodeji. Trochu nečekané, ale jo.

No, ale na co čekat, že jo? Jak říkám, seběhlo se to děsně rychle. Rukopis mi autorka poslala někdy v srpnu. A jak víte, nějak se mi u těch rukopisů utvořila šílená fronta. Takže se mě autorka skoro denně ptala, jestli jsem to už teda četla…

Neodradilo mě to, naopak jsem byla velmi zvědavá, jak tahle “nejslavnější kniha wattpadu” vypadá. Respektive co je v ní napsané.

Autorku totiž odmítlo nakladatelství s tím, že je to moc dlouhé a výroba knihy by byla značně nákladná. Což je pravda a také jsem se toho trochu bála, protože 500 NS rukopisu je už pěkná pálka.

Ale přečetla jsem to prakticky jedním dechem (kdybych nemusela spát a chodit do práce, tak bych se od toho asi ani neodtrhla). Jako vůbec mi nepřišlo, že to má tak obří rozměr, protože je text čtivý a i přes pomalé tempo příběhu se tam pořád něco děje.

Dialogy jsou opět vybroušené s notnou dávkou sarkasmu a musím říct, že ke konci jsem byla dost napjatá, přitom z pohledu obyčejného civilisty šlo o takovou kravinku. Pak jsem mohla druhý den v práci zdechnout, protože jsem toho moc nenaspala, jak jsem musela znát konec :D.

Ale stala se taková věc, že to ve mně několik dní rezonovalo, myslela jsem na ten příběh a nedokážu říct, co má v sobě ukryté za kouzlo, ale očaroval mě.

Obálku se mnou autorka konzultovala kupodivu ještě dřív, než jsem se dostala ke čtení. Původně byla jen v odstínech šedi. Ona pořád lobuje za tu šedou, že je to takové více hodícíse, ale já do ní furt valila: “Naser tam hnědou!”

Myslím, že obálka je teď dokonalá! Nasrat hnědou!

Dala jsem tomule megamonstóznímu projektu zelenou a autorka nadšením začala vymýšlet pí*ovinky, které bychom v prodeji mohli spolu s knihou nabízet. Dneska jsem 10 hodin v kuse seděla a klapala do e-krámu 95 variant, proto pevně doufám, že si tam vybere každý něco.

Autorka si namyslela hrnečky, placky, já jsem jí vnutila mé oblíbené klíčenky a dokonce jsme připravili krutopřísný balík, kde bude prostě všechno.

Tak si to kupte v předprodeji, kniha sice vyjde až v únoru 2023, ale co kdyby náhodou nebyla k dostání?

Anotace:

Každý má nějaké tajemství; malé, velké, absurdní, tíživé…

K malým tajnostem devatenáctileté Rosemary Walkerové patří její poměrně netradiční rituál: každou půlnoc pije kávu. Už několik let je jejím společníkem, na kterého nedá dopustit – zatímco ve dne povzbuzuje, v noci uspává.

Je tu ovšem jedno další tajemství – velké, tíživé, pro některé absurdní – a tím je její boj s bulimií. Ta se ukazuje jako velice silný protivník, snad nepřemožitelný, hlavně když je na blízku zrcadlo.

A přestože jsou jí přátelé a rodina oporou, tento boj prohrává. Zdá se, že jediný, kdo jí může pomoci se zachránit, je její nevrlý učitel.

Přání! v předprodeji a ukázka z Vesmír rozhodl jinak

Dnes jsme spustili předprodej knihy Přání!

Ten vykřičník je součástí názvu, ale taky to chci vykřičet do světa, protože tohle je moc hezká knížka s naprosto neotřelým a originálním příběhem. Jako fakt mě dostal a hned po přečtení rukopisu jsem byla úplně mega nadšená.

Až mě i trochu štvalo, že kvůli vánoční tématice budeme knihu vydávat až v listopadu, protože jsem to prostě chtěla mít hned!

Tou vánoční tématikou jsem myslela zasazení děje knihy, ale také fakt, že jednou z postav je Mráz. Úžasný sympaťák. I hlavní hrdinka je docela chytrá holčina a nevybavuji si, zda mi byl někdo nesympatický. Prostě i ti záporáci měli něco do sebe.

Je to vyloženě pohádka pro dospělé, proto bych to označila spíš 12+. Nebojte, není to slaďoučká romantika, ale pořádná jízda.

Také bych měla zmínit úžasnou grafiku od Zuzany Valkové. Ta vytvořila dechberoucí obálku i doplňkové grafické prvky dovnitř knížky. Musím přiznat, že jsem po kouknutí na obálku byla trochu skeptická, jestli to třeba nebude nějaká slaďárna, ale vězte, že k ději sedne jak pr*el na hrnec.

Kdybyste si chtěli knížku pořídit, případně ošéfovat vánoční dárky, pak stačí kliknout na tlačítka, kterých jsem sem dala jak na*ráno.

Můžete si koupit nejen knihu, ke které dostanete placku a záložku, klasika, ale i prďácký hrneček s potiskem. A pro fajnšmekry máme “Krutopřísný balík”, ve kterém je hrneček, knížka, záložka, placka a dvě svíčky. Akorát nachystaný pro vložení pod stromeček a tadá! Radost pro všechny je na světě!

Ten balík bude k dostání jenom v předprodeji, až kniha vyjde, už nebude možné objednat si ho. Hrnky možná nějaké zbydou, ale to také není jisté, takže makejte a objednávejte.

Jo a málem bych zapomněla:

BEZ VÁS KNIHA VYJDE!

Muhehehehe! Akorát vy nebudete u toho a ochudíte sami sebe, své přátele, známé, neznámé i nepřátele. Takže budeme všichni spokojení, když kniha vyjde s vámi ;-).

Tohle se taky povedlo. Jsem se u autorky ujišťovala, zda jí nevadí šílené označování věcí na e-krámu. Říkala, že nevadí :D.

Anotace

Po nehodě rodičů touží Karin po jediném – aby se její matka uzdravila a ona se mohla vrátit do školy. Proto nezaváhá, když jí Pán Mrazu nabídne jedno splněné přání. Jenže co když za něj bude muset později draze zaplatit? Dívka má pouhý rok na to, aby se rozhodla, co je pro ni cennější. Zdraví matky a štěstí mladší sestry, nebo její vlastní touhy a sny? Zatímco jinde se čas zastavil, pro Karin se z týdnů stávají dny a z minut pouhé vteřiny. Jsou totiž rozhodnutí, na která ani věčnost nestačí…

A nebyl by to správný chaos, kdyby se všechny důležité věci neodehrály v horizontu dvou dnů, že jo?

Takže dnes jsme mimo spuštění předprodeje Přání! také uveřejnili ukázku prvních dvou kapitol z knihy Vesmír rozhodl jinak.

Můžete si je přečíst na stránce: https://www.canc.cz/poctenicko/

 

Jedno sto skořápek a (Ne)spoutaný Vlk vyšly, Vesmír rozhodl jinak vyšel napůl

No, tak tu máme první září. Pro učitele (mezi které se také řadím) je to nejbláznivější den v roce. Bláznivý je celý týden předtím a pak i týden poté. Proto tuhle novinku píšu až teď, páč se z toho všeho můžu posrat :D.

(Ne)spoutaný Vlk

Předprodej knihy (Ne)spoutaný Vlk skončil mnohem dřív, už 1. 8. 2022. Knížka vyšla včera, tedy 31. 8., ale e-kniha byla na světě už 23. 8. Tu jsem rozeslala předplatitelům, dokonce jeden zákazník jako nevidommý dostal RTF, aby mu to mohl MS Word předčítat.

Když píšu, že vyšla, tak se to stalo přesně tak, že mi knížky z tiskárny dorazily domů, já jsem je zabalila a poslala hned autorovi, aby tam mohl napsat věnování. V tuhle chvíli se s věnováními morduje, pak mi to pošle zpátky a já vám knížku pošlu… Ještě že máme tu zásilkovnu.

Jedno sto skořápek

Druhou knížkou, která vyšla taktéž 31. 8. 2022, je “Jedno sto skořápek”. Myslela jsem, jak to bude prťavá knížka, ale ona je docela tlustá :D.

Taktéž jsem poslala autorovi balík, a ten podepíše a očísluje prostě všechny (prvních sto). Až mi zásilkovna doručí pakl Skořápek, já to nabalím a rozpošlu.

Vesmír rozhodl jinak

A poslední knížkou, která vyšla 31. 8. 2022 je “Vesmír rozhodl jinak”.

Ona poslední srpnový den vyšla jenom napůl, tedy jen jako e-kniha.

Teď se chystám předplatitelům elektronickou verzi knížky rozeslat. Jinak je v tisku a přibližně za 14 dní až tři týdny bude i tištěná na světě.

Jako fakt se moc těšíme, opravdu. Bude krásná!

Využijte toho, že na Vesmír rozhodl jinak stále běží předprodej a můžete mít knížku za nižší cenu a i s věnováním autorky, protože po vydání to bude trochu komplikovanější.

Věnování od autorů

Tím se dostávám k poslednímu bodu dnešního hlášení: věnování od autorů.

Bohužel ta logistika je potvora, takže pokud budete kupovat nějakou knížku v předprodeji, věnování je samozřejmost (ne-li nutnost, protože autory těší, když mohou psát věnování).

Ale u knížek “po vydání” už to nebude tak snadné. Pokud se nebude jednat přímo o moje knihy (Bedny, Smrdutý kojot), tak musím dílo autorovi poslat, on mně zpátky, stojí to peníze a trvá to cca týden, když hneme zadkem. Proto “věnování” do knihy po vydání knihy bude bonusová položka za kilčo, protože zasílání sem a tam.

To je všechno, přeji mnoho úspěchů do nového školního roku a těšte se na další knížky z nakladatelství Canc!

Rosana

Jedno sto skořápek od Skořepy v předprdeli

Drabble Jedno sto skořápek je v předprodeji. Co to jsou vlastně drabble, skořápky, sto a přepdrodej? To je jedno.

Jak tohle dílo vznilo? Špatná otázka. Správná je: “Jak vznikl Pavel Skořepa?”

On vznikl asi jako ostatní lidi, prostě se narodil, že jo. Ale v hledáčku Cancu se objevil nejlépe, jak mohl – prostě si přečetl Bedny ještě předtím, než Canc vůbec vznikl, a napsal na ně hezkou recenzi.

Přízeň Pavlovi Skořepovi

Tímto hravým krokem se vmísil do mé přízně. Napjatě sledoval vznik nakladatelství Canc, fandil mi a těšil se na první vydanou knihu Smrdutý kojot, aby na ni mohl udělat recenzi. (Jestli bude blbá s málo hvězdičkama, tak se na něj budu mračit, ale nebojte, na péči ani píči, které chci věnovat jeho dílku, to mít vliv nebude. Ale to mu neříkejte.)

A pak ho napadlo poslat mi své dílko s názvem Jedno 100 Skořápek českých, který jsem si zaboha nemohla zapamatovat. Až později mi vysvětlil, že je to jakože měna, což je super nápad, ale já před sebou stejně furt viděla rozlousknutá vajíčka.

Jak jsem četla rukopis

Pointa je asi v tom, že jsem to začala číst a přišlo mi to děsně vtipné. Asi musí mít člověk nějaký smysl pro černý humor, ale já jsem kolikrát po dočtení nějaké povídky prostě vyprskla smíchy. Mimo poprskaného monitoru jsem tím i úspěšně štvala právní oddělení, ale to je už jiný příběh. Myšlenka je, že jsem byla hned rozhodnutá to vydat. Dokonce jsem ho v našem eroplánu upřednostnila. Protože se to prostě četlo rychle a téměř samo.

Takže jsem si přečetla sto drubblí (nebudeme prozrazovat, kolik jich je doopravdy, prostě jsem měla za to, že jich je sto). Přiznávám, že do té doby jsem neměla páru, co je drubble (a ani teď nevím, jeslti to píšu správně), ale jsou to prostě krátké povídky o maximálně sto slovech i s nadpisem.

To je super čtení třeba na cestování, kdy si člověk na jednu zastávku šalinou otevře knížku, zasměje se, vystoupí a může nad tím po zbytek dne přemýšlet. Druhá možnost je pro ty, kdo si vyřizují nějaké papírování v trůnním sále a u toho si čtou, ale s tím nemám praxi, takže neodhadnu, kolik toho čtenář zvládne za jedno… no nic. Nebudu zabrušovat, abych nemusela vybrušovat.

Tématické celky

Ty drabble – neboli kratičké povídky o max. sto slovech, jsou rozděleny do tématických celků podle toho, jak vycházely v magazínu Abdon. Ale nevadí, jeslti je znáte, v knize jich je mnohem víc, hlavně těch, které nevyšly.

Každopádně jsou rozdělené do tématických celků na určité téma, takže se neztratíte a budete vědět, o čem teda čtete.

Ilustrace v knize

Další story samo o sobě – ilustrace. Pavel se vyjádřil, že zná úžasnou výtvarnici Danicu Pružincovou, která by mohla k dílu přidat své vlastní ilustrace. Pro mě to bylo velmi výhodné – dva umělci se umělecky vycákají, potěší čtenáře a radost je na světě. On Danky je i ta ilustrace na obálce. Jako máte se na co těšit.

Jenom jsem jí asi zapomněla říct, že má dělat obrázky k jednotlivým tématickým celkům… Takže se rozjela a uvidíme, jak bohatá knížka bude.

Titulní strana

Jo, tohle byl taky boj. Autor Pavel měl domluvené focení výjevu na obálku. Ale já jsem trvala na tom, že když bude mít knížka v sobě ilustrace, měla by být ilustrace od stejné autorky i na titulce. Když už se s tím Danka bude dělat, tak aby všichni hned na pohled věděli, do čeho jdou. Respektive jaký skvost mají tu čest zakoupit!

Takže Danka udělala na obálku tu parádnáí bankovku, která znázorňuje měnu, jak byla myšlena. Prostě 100 Sč, jako Sto skořápek českých. A já jsem se pustila do tvorby obálky ve smyslu typografie. Asi si domyslíte, jak to dopadlo… Já a grafika, muehehehehehe!

Pavel už to s tím návalem návrhů titulky, které jsem mu posílala, a které stály čím dál víc za starou bačkoru, nevydržel a oslovil jednoho z nejlepších obálkomasterů Michala Březinu.

Abyste věděli, Michal Březina je něco jako Spilberg – dělá ty nejlepší obálky (já vím, Theresa Black taky, ale v jiném grafickém ztvárnění, že jo), ale napsat mu chce několik panáků a megamonstrózní odhodlání.

Pavel se s tím nesral a prostě se s ním domluvil. Prý mi neprozradí, kolik to stálo, ale obálka je naprosto famózní! Jako fakt že jo!

Kupte si to, sakra, než nám dojdou

Nyní se dostávám k tomu nejdůležitějšímu. Bez vás kniha… vyjde taky. Je to úplně jedno, jestli si ji koupíte, nebo nekoupíte.

Ale vězte, že se vám bude hodit. Na cesty, na tamto, co jsem naznačila výše, k pobavení, k okouzlení neznámé dívky či chlapce stylem: “Už jsi to četl/a?” a vejde se do kapsy.

Samozřejmě se jedná o limitku, ale limitovanější než ostatní naše díla. Sedm knih bude extra epesní dar přímo od autora. O tom ani nepřemýšlejte, prostě 7 knížek dostanou jenom ti nejvíc VIP.

Ale! Prvních sto výtisků v prodeji bude očíslovaná limitka. Budete vědět, kolikátý kupující jste a jenom 100 výtisků má tu výhodu, že 20 % sleva + záložka + placka + věnování a tak.

Kdybyste něvěděli, kde koupit, tak jsem sem nacpala hafo čudlíků “Koupit Jedno sto…”, takže na to stačí prostě kliknout a jste na produktu. Tadááá!

Rosana, 20. 7. 2022

(Ne)spoutaný Vlk v předprodeji

A aby nebylo málo předprodejů, máme tu novinku – (Ne)spoutaný Vlk. Už jste mohli vidět na stránce Eroplánu https://www.canc.cz/eroplan/, že se tento titul chystá a můžu vám prozdradit, že se s textem blížíme do cílové rovinky.

Co vlastně můžete od této knihy očekávat? Rozhodně se nebojte, že by šlo o nějakou drastickou oplzlost. Mě naopak při čtení rukopisu překvapilo, s jakou až něžností i vtipem jsou peripetie hlavního hrdiny, pana Vlka, vyprávěny.

Děj se točí kolem praktik BDSM, ale rozhodně v tom nehledejte druhé “odstíny šedi”, protože tenhle příběh hraje všemi barvami spektra. Nic není černé nebo bílé, ale ani šedé. Sami poznáte, že pan Vlk je prostě normální pracující muž a ne všechno se točí jenom kolem sexu a výprasku.

Neznalí tématiky se nemusí vůbec bát, že by se v pojmech ztráceli, protože je vše hravou formou vysvětleno naprosto pochopitelně a tak přirozeně, že vás při čtení ani nenapadne nic o úchylkách a perverznosti. Jinými slovy – stejně jako sex je součástí života dospělých, BDSM je jeden z možných životních stylů.

Samozřejmě by to nebyl Canc, abychom vydávali obyčejné dílo. Čím je tedy (Ne)spoutaný Vlk výjimečný?

Určitě úžasnými fotografiemi! Sám autor pro knihu nafotil své vlastní “hračky”, které dohromady dávají vkusný celek, možná i módní styl. Neznalí (nebo prostě Vanilky) se při čtení příběhu nejen poabví, začervenají, vzruší, zasmějou… ale i poučí.

Koupí knihy v předprodeji získáte tradiční slevu 20 % na knížku, klíčenku “Trojnou monádu”, což je znak milovníků BDSM, ale i dalších praktik, a záložku.

Anotace:

Pan Vlk se drží motta: „Člověk v životě většinou nic neplánuje dopředu, ale život plánuje za něj.“ Ten jeho se docela vyřádil, což způsobilo Vlkovo jiné vnímání světa plného nástrah, strachu, touhy i sexu. Dá se říct, že pan Vlk nyní žije dvojí život. Stejně jako ostatní lidé chodí do práce, jí a spí, avšak za zavřenými dveřmi se oddává BDSM hrátkám.

Žurnalistka Romana chce, aby jí pan Vlk tyto dveře pootevřel a nechal ji nahlédnout do života sadomasochisty. Vnutí se na návštěvu do jeho domku na Moravě a začne vyzvídat.

Když se pan Vlk prořekne, že: „Člověk, který by o tom chtěl psát, by to měl sám zažít,“ Romana kupodivu souhlasí s tím, že se na deset hodin stane jeho hadrem na podlahu. Avšak za podmínky, že si poté pozice prohodí.

Pan Vlk, při názorné ukázce, co obnáší BDSM, pouta, obojky i latex, vypráví Romaně své zážitky z minulosti. Některé si však nechává pro sebe jako krásné vzpomínky na předchozí vztahy.

Kniha (Ne)spoutaný Vlk není výkladem nejdůležitějších pojmů ze světa BDSM pro neznalé jako v učebnici, ani bezduchá erotika, naopak odkrývá velmi zajímavý život lidí s vášní pro hry a v neposlední řadě dobrotivé srdce pana Vlka, který v hledání lásky a souznění prožíval různé peripetie i dobrodružství. Podaří se mu najít tu pravou? A co když Romana není ta, za koho se vydává?