Esence hrůzy v předprdeli

Tak jo, Esence hrůzy vstupuje do předprdele :D. Jéj, to byla sranda. Nejdřív si knížku objednejte, pak vám to povím.

No, takže někdy v létě se mi ozval Jan Hlubek, že má sbírku povídek a jestli bych ji chtěla vydat. Jako nechtěla, mám to nakladatelství na parádu a rozhodně nechci vydávat nějaké knihy, že jo.

Přečetla jsem si hororové povídky. Některé byly slabší, některé lepší. Ale totálně proti srsti mi byl název plánovaného sborníku: Osidla temnoty. Nejprve jsem si myslela, že je to nějaký kousek ze série “Zrnka temnoty”, ale pak mi došlo, že tuctovější název asi nïkoho nenapadl. V reakci na děj mnohých povídek jsem si sbírku pracovně přejmenovala na Zvracení temnoty.

Název “Zvracení temnoty” se ale autorům nelíbil. Znáte to – jak se na něčem podílí dvacet lidí, každý do toho kecá. Nenechali si vysvětlit, že to bude geniálně googlitelné, protože “Zvracení” nemá v názvu žádná česká kniha, upoutá to pozornost a tak dále. Takže jsme hlasovali o novém názvu. Esence hrůzy je fajn, protože to může být jednotné i množné číslo, autoři byli vesměs spokojení a zbývalo už jenom udělat obálku.

Obálka

Nevím, jestli se vám video ukazuje, kdyžtak si kliknětena náš kanál:

https://www.youtube.com/watch?v=uSt5EFCEeFk

V tom videu vidíte, jak maluju umrlce. Napadl mě poté, co jsem si přečetla jednu z povídek: “Pán oprátek”. Ta byla vskutku povedená.

Kterak se hloupý Honza editorem stal

Dneska Jan Hlubek použil tento slogan a ten se mi zalíbil. On je totiž editorem sborníku – dával do kupy jednotlivé povídky, organizoval, překládal ze slovenštiny, komunikoval s autory a dělal prostě tu náročnou ekl práci, kteoru málokdo ocení. Skoro nikdo. Já ji ocením, protože jsem ráda, že jsem ji nemusela dělat sama.

Jenomže když někteří autoři (zejména autorky) uviděli finální obálku, kterou upravila Theresa Black (barevně, přidala titul a tak), namíchli se, protože je tam napsaný pouze Jan Hlubek. Což mně nepřijde divné, zaprvé tam má také povídku, zadruhé se na tom objektivně nejvíc nadřel a zatřetí – je dobré, když na obálce nějaké jméno je.

Vznikl kolaps, kdy autoři navrhovali dát na obálku zvučnější jména, ale když jsem pátrala, kdo je z nich teda nejslavnější, nějak se nikdo neměl k tomu, aby se přihlásil.

Důsledkem byl odchod některých autorů, kteří byli pobouřeni tím, že je na obálce nejen uveden, ale také… nakreslen.

Je pravda, že jsme si z toho dělali srandu už v kreslícím strýmu, ale musím přiznat, že jsem Jana jednou viděla a tomu zombíkovi (předlohou mi byl záběr z Walking Dead) moc podobný nebyl. Ale třeba za ten měsíc (od konání Horrorconu) stihl takhle pěkně shnít, nevím.

Pokud jste však ještě někdo přesvědčen, že Jan má největší ego, co se týče sborníku, tak vás vyvedu z omylu. Tuhle knihu jsem se totiž rozhodla vydat proto, abych někde upíchla svoji geniální povídku Třináct let. Takže v poměřování čů… ega jsem vyhrála. Ha!

Takže přejte sborníku hodně štěstí, veselé vydání a málo zhroucených autorů. A kupujte jej v předprodeji, doporučujte a těšte se.

DěsupánVojtěch Mokrý
GeodetJiří Koreš
Krev na sněhuMark Epocha
666Michal Knotek
Pozvánka na onen světJan Hlubek
Pán oprátekPetr Boček
Romero…Roman Bílek
Synové svých otcůIvan Kučera
TemnotaTomáš Marton
Žal hraběnky KláryJana Pacáková
Třináct letRosana Zvelebilová
Poslední hřích správce AugustinaPavel Hénik
TabuRadoslav Kozák
Fantom DivadlaKristina Haidingerová
IlustraceErika Ena Adamcová
Předmluva a tyhle kecyJan Hlubek